Dixova kronika : Pamětní kniha obce Velká Úpa III - 1922 až 1940 / německý originál do českého jazyka díky podpoře Správy KRNAP přeložil Miloslav Bartoš

Obsah: Dixova kronika patří k těm obsáhlejším a detailnějším. Na prvních cca 100 stranách jsou kronikářem zachyceny badatelsky zajímavé detaily k poloze, hranicím a velikosti obce Velké Úpy III (Pece pod Sněžkou) včetně struktury a vlastností půdy, k místním částem a samo‐ tám, geologickým a klimatickým poměrům, počtu obyvatel, jejich jazyku, národnosti, náboženství a profesi, úřadům, občanské vybavenosti a infrastruktuře, spolkům, lesnímu hospodaření, lovu, turistickému ruchu, zimním sportům, a dále k dějinám obce, zejména ke kolonizaci, dřevařství a hornictví, vzniku panství, stavbám, Krakonošovi, pamětníkům, povodním v letech 1897 a 1900 a dalším živelným pohromám, první světové válce a vzniku republiky. Obsáhlá popisná část ob‐ racející se k dávné i nedávné minulosti obce plynule, a ne příliš explicitně přechází k záznamům zachycujím z pohledu kronikáře soudobé dění mezi lety 1923-1937, které jsou spíše tematicky koncipovány než zaznamenávány po jednotlivých letech. Změna struktury zápisu je přímo úměrná dramatičnosti událostí, a tak začíná počátkem roku 1938, kdy kronikář mapuje jednotlivé události roku 1938 velmi detailně. Řeší tedy sněhové podmínky, počasí, polární záři, anšlus Rakouska, vstup německých stran BdL a DCV do SdP, vstup celého obecního zastupitelstva do SdP, stavbu opevnění, květnovou krizi, obecní volby, resp. využití § 27 volebního řádu - tj. prohlášení jed‐ notné kandidátky za dosazenou, útěky k freikorps, zářijovou mobilizaci, požáry horských bud, ústup československých obranných složek, vstup wehrmachtu a každodennost ve stínu opevnění a hrozícího a mnohými vytouženého připojení hraniční vsi do Německé říše. Události jsou větši‐ nou přesně datované a detailně líčené včetně jmenování aktérů či názvů lokalit, kde k nim došlo. Většina událostí byla nejspíš zaznamenávána bezprostředně, k některým se kronikář přiznaně vrací s několikaměsíčním odstupem - a přináší tak další detaily k událostem roku 1938, které z jeho pohledu nabyly na významu až ex post. Ke konci kroniky doplňuje další přehledové údaje.

Kontext: Kronikářem byl od roku 1923 do roku 1939, tedy po celou dobu vedení kroniky, Stefan Dix (nar. 1867). Díky databázi Archa Krkonoš víme o kronikáři více: Stefan Dix žil v Růžovém Dole v Peci - Velké Úpě III, nejprve v domě č. p. 125 (po r. 1877, dnes zaniklé), následně působil jako hajný v hájovně v č. p. 126 (po r. 1877, dnes Prckova bouda). Po roce 1900 odešel do výsluž‑ by a přestěhoval se s rodinou do č. p. 129 (po r. 1877), kde hospodařil. Dne 22. února 1922 byl zvolen kronikářem Velké Úpy III. Kronikář Stefan Dix byl (soudě dle zaujímaného, na některých místech až emotivně zabarveného úhlu pohledu, jakož i podle výběru sdělovaných informací) stoupencem SdP, z kontextu jiných zde předkládaných kronik vyplývá, že jeho souznění s touto politickou stranou bylo velmi silné.

Interpretační možnosti: Dixova kronika je dodnes jedním z nejvýznamnějších pramenů pro studium dějin Pece pod Sněžkou a východních Krkonoš. Ceněná je na ní jednak obsáhlá retrospek‑ tivní část, ale i detailní zápisy z roku 1938. Dozvídáme se tak podrobnosti o každodennosti ve stínu stavby opevnění a mobilizace. Ty pravděpodobně v jiném prameni, ať již úřední či soukromé provenience, nenajdeme, zcela jistě ne s přesným datem, popisem a jmény aktérů. Kronikář vzhle‑ dem ke své protičeskoslovenské afinitě a (jak sám v kronice nechává zaznít) vášnivému vztahu k SdP a Německé říši popisoval zejména to, co jakýmkoliv způsobem z jeho pohledu negativně ovlivnilo život německých obyvatel obce. Je zřejmé, že některé informace je třeba výrazně filtrovat, ale vysekaná holá fakta, tedy kdy, kde, kdo a co se v základu stalo, lze brát jako klíčovou výchozí informaci pro dějiny obce v roce 1938. V dodatcích k roku 1938 například uvádí, kolik obyvatel uteklo k freikorpsu a kolik mobilizovalo k československému vojsku. Pravděpodobně čísla zapsal tak, jak je získal, což ovšem nevylučuje (ba je to dokonce pravděpodobné), že tato čísla byla v prvním případě nadsazená a ve druhém podsazená. Ověřit tyto detailní údaje není možné. Netypický - soudě podle jiných dochovaných kronik - je i fakt, že kroniku vedl od roku 1923 do roku 1939 jediný kronikář. Zatím nevyřešenou otázkou zůstává, co bylo oběma překladatelům kroniky podkladem pro většinu českých pomístních názvů. Ty před rokem 1945 neexistovaly a většina jmenovaných lokalit ztratila po roce 1945 oficiální úřední status částí obce, takže české názvy nebyly mnohdy kodifikovány. Je možné, že překladatelé vycházeli z po‑ místních jmen zaznamenaných v tzv. Šourkově poválečné kronice Pece pod Sněžkou.

Uložení: Cesta tzv. Dixovy kroniky do Státního okresního archivu v Trutnově byla složitá. Archiv obce Pec pod Sněžkou, sahající hluboko do minulosti, se po zbourání budovy původního obecního úřadu ve druhé polovině 20. století celistvý dostal do nové budovy místního národního výboru. Po kronikách se již od 80. let minulého století intenzivně sháněl badatel a sběratel Pavel Klimeš. O existenci předválečné Dixovy kroniky se dozvěděl z těsně poválečné, obdobně nebývale detailní, kvalitní a poctivě vedené tzv. "Šourkovy kroniky" Pece pod Sněžkou. Tehdejší tajemnice obecního úřadu Pec pod Sněžkou paní Vamberová ji na samém počátku 90. let minulého století na základě pátrání a dotazování Pavla Klimeše našla v budově obecního úřadu v neuspořádaném, ale naštěstí stále existujícím obecním archivu. První kusé překlady pro Pavla Klimeše zhotovil velkoúpský rodák Friedrich Kneifel z Janových Bud. Ukázalo se, že se jedná o velmi detailně vedenou kroniku, která je badatelsky vysoce cenná. Proto se tehdejší starosta Pece pod Sněžkou rozhodl zaplatit z obecních prostředků odborný překlad. Německý originál Dixovy kroniky se do Státního okres‑ ního archivu dostal v roce 1994, kdy tehdejší ředitel archivu po kronikách intezivně pátral. Dílo tak putovalo přímo od překladatele z Krkonošského muzea do SOkA Trutnov. Překlad kroniky je oficiálně ve správě SOkA Trutnov až od roku 2008. Digitalizát kroniky (originál i překlad) je přístupný na prezentačním webu východočeských archivů.

Překlad z němčiny