Členský průkaz oběti fašismu - Oswalda Jillicha
Jazyk: němčina Vytvoření, vznik: Německá demokratická republika : braniborský Oblastní výbor obětí fašismu, 24.11.1946Předmětová hesla: oběti fašismu | 24.11.1946Forma: osobní doklady | archiválieOswald Jillich byl bojovník proti fašismu, vůdčí osobnost dělnického hnutí a komunistické strany v Žacléři. Jeho dětství bylo spjaté s prostředím hornické červené kolonie na okraji Žacléře v blízkosti kamenouhelných dolů, a právě toto prostředí jej výrazně formovalo pro budoucí léta. Roku 1923 byla v Žacléři založena místní organizace komunistické strany a již téhož roku se Oswald stal jejím členem a o několik let později stanul jejím čele. Jillichovy protifašistické názory vyústily v jeho zatčení a odvlečení do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl evidován jako politický vězeň. V roce 1944 byl transportován do tábora Mauthausen. Po návratu do Žacléře se aktivně podílel na přípravě podmínek pro vysídlení antifašistů z žacléřského regionu. V roce 1946 opustil s rodinou Žacléř. Rodina žila v německém Liebenwalde, poté Oranienburgu. Byl činný ve státní správě, aktivně spolupracoval s Památníkem koncentračního tábora Sachsenhausen a získal ocenění za boj proti fašismu. Zemřel v roce 1979. Pramen potvrzuje, že NDR systematicky pracovala se statusem oběti fašismu. Tato formalizace přinášela, vedle symbolického zadostiučinění, také případné možnosti sociálního vzestupu.Oswald Jillich byl bojovník proti fašismu, vůdčí osobnost dělnického hnutí a komunistické strany v Žacléři. Jeho dětství bylo spjaté s prostředím hornické červené kolonie na okraji Žacléře v blízkosti kamenouhelných dolů, a právě toto prostředí jej výrazně formovalo pro budoucí léta. Roku 1923 byla v Žacléři založena místní organizace komunistické strany a již téhož roku se Oswald stal jejím členem a o několik let později stanul jejím čele. Jillichovy protifašistické názory vyústily v jeho zatčení a odvlečení do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl evidován jako politický vězeň. V roce 1944 byl transportován do tábora Mauthausen. Po návratu do Žacléře se aktivně podílel na přípravě podmínek pro vysídlení antifašistů z žacléřského regionu. V roce 1946 opustil s rodinou Žacléř. Rodina žila v německém Liebenwalde, poté Oranienburgu. Byl činný ve státní správě, aktivně spolupracoval s Památníkem koncentračního tábora Sachsenhausen a získal ocenění za boj proti fašismu. Zemřel v roce 1979.
Pramen potvrzuje, že NDR systematicky pracovala se statusem oběti fašismu. Tato formalizace přinášela, vedle symbolického zadostiučinění, také případné možnosti sociálního vzestupu.
Zatím nikdo nekomentoval.