Vlastenecké poslání našemu národnímu učitelstvu

www(Badatelna.eu - Národní archiv - Národní jednota severočeská), cit. 20. 12. 2019

www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 20. 12. 2019

Jednalo se o nacionalistický spolek zaměřený na ochranu etnických práv českého obyvatelstva na tzv. jazykové hranici případně žijícího ve většinově německém území v historických Zemích koruny České. Už od počátku 80. let vznikly české a německé školské spolky (Shcullverein, Matice školská), a o několik let později vzniky v Pošumaví hospodářské obranné spolky Deutscher Böhmerwaldbund a Národní jednota pošumavská (oba 1884). Národní jednota severočeská vznikla 1885 a její působnost sahla od Chebu až po Svitavsko, kde sousedil s Národní jednotou severomoravskou vzniklou v témže roce. Národní jednoty byly spjaty s mladočeskou a později národně demokratickou stranou a s českými podnikateli a učiteli působícími na národnostním pomezí. První předsedou spolku byl mladočeský poslanec Alois Pravoslav Trojan, za první republiky stál v jeho čele senátor za agrární stranu Emanuel Hrubý. NJS se angažovala v podpoře českého menšinového školství, sčítání lidu, podporovala české podnikání v pohraničí, ze svých prostředků vykupovala pozemky, pečovala o chudé děti v pohraničí (vánoční sbírky, prázdninové pobyty), kulturní akce, knihovny. Po roce 1918 se stala do značné míry státem podporovanou a státní politiku tvořící institucí, její členové např. pomáhali s organizací voleb, pozemkovou reformou nebo sčítáním lidu. V roce 1922 se Národní jednoty spojily s Maticí školskou do střechové organizace Svaz národních jednot a matic. V dubny 1939 byly sloučeny do tzv. Národní matice později nacisty zrušené. Po roce 1945 byly obnoveny, avšak roku 1948 znovu zakázány. V Krkonoších působily např. tyto odbory: Benecko (1895), Křížlice (1892), Nový svět (1911), Vrchlabí (1904), Horní Maršov (1925), Janské Lázně (1933), Jestřabí (1919) Kořenov (1933), Tříč (1935).