Krkonoše nejsou vzhledem ke svým přírodním podmínkám tradiční sídelní oblastí a tak i zájem archeologů o ně nebyl a není velký. Ojedinělé stopy člověka zde lze sledovat v pravěku, rozvoj osídlení nižších poloh nastal od středověku, vlastního horstva pak až od raného novověku (sklářská, dřevařská kolonizace, hornictví). Přesto tu proběhlo od konce 19. století do současnosti několik desítek výzkumů – od čistě badatelských (Růženčina zahrádka, Čertova louka, zaniklá bouda u pramene Labe …) přes nedestruktivní terénní průzkumy (Kotelská bouda) až po v současnosti nejčetnější záchranné výzkumy (zj. intravilány měst a obcí). Archeologie je úzce provázána s výzkumy přírodovědných oborů – např. zemědělskými (výzkum travní zahrady u Luční boudy), palynologickými (výzkumy na Černé hoře, Pančavské louce), geologickými (průzkumy starých důlních děl, viz R. Tásler) nebo geomorfologickými (např. v současnosti probíhající mapování agrárních útvarů na území KRNAPu).