Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Správa Krkonošského národního parku

Krkonošské muzeum. Knihovna (Vrchlabí, Česká republika)

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí bylo založeno roku 1883 Rakouským Krkonošským spolkem, roku 1892 bylo paralelně založeno městské muzeum. Obě instituce záhy spolupracovaly a posléze splynuly. Po druhé světové válce plnilo do roku 1960 funkci okresního muzea a galerie. Roku 1966 se stalo muzeum součástí Správy Krkonošského národního parku. I přes spolkové založení plnilo od počátku funkci komplexního regionálního vlastivědného muzea. Trojrozměrné sbírky jsou členěny do několik přírodovědných a společenskovědních podsbírek. Národopisná podsbírka sleduje především život venkovského obyvatelstva Krkonoš včetně lidového umění i domáckých řemesel, v pestré historické podsbírce pak nalezneme početný soubor předmětů vážících se k turistice a zimním sportům, pozornost je věnována též spolkovému životu, hodnotný je též početný soubor pohlednic. Cenná je podsbírka výtvarného umění s početným souborem obrazů a grafik s krkonošskou tématikou. Zásadní význam pro poznání dějin regionu má pak podsbírka fotografická, která obsahuje jak soubory vzniklé z činností významných fotografů (například R. Slavík, J. Bruník, K. Hník, J. Havel), tak vzniklé soustavným shromažďováním snímků dokumentujících proměny Krkonoš do druhé poloviny 19. století do současnosti. Pro poznání dějin regionu je neopominutelná hodnotná mapová podsbírka. Z podstaty věci tvoří corcontika převažující část sbírkového fondu muzea díky tomu je význam této instituce pro studium dějin Krkonoš zásadní. Většina sbírek KM Vrchlabí je již digitálně přístupná.

Knihovna vznikla v roce 1881 jako součást Krkonošského spolku ve Vrchlabí. Jejím správcem a donátorem byl hartecký továrník Viktor Cypers von Ladrecy. Roku 1883 se stala základem sbírek spolkového Krkonošského muzea. Knihovna obsahuje více než 41 tisíc svazků knih, časopisů a jiných dokumentů (vědecké a diplomové práce, bibliografie, slovníky apod.). Je rozdělena na fond sbírkový (cca 6 tisíc svazků) a studijní. Sbírkový fond, který podléhá muzejní evidenci, obsahuje literaturu všech oborů včetně beletrie týkající se Krkonoš a Podkrkonoší (i slezské strany hor), a staré tisky. Studijní fond je zaměřen na přírodní a společenské vědy a ochranu přírody.

Sbírkový fond obsahuje díla regionálních autorů, vlastivědnou literaturu nebo literaturu reflektující regionální specifika (textilní a papírenský průmysl, národopis, botanika, hornictví, lesnictví, turismus, lyžování, spiritismus, horské zemědělství, výtvarné zpracování Krkonoš aj.). Rozsáhlá je sbírka turistických průvodců, krakonošovské literatury a literatury z produkce německých krajanů (vlastivědy obcí, memoárová literatura). Evidována je také tzv. šedá literatura (nevydané vzpomínky pamětníků, soukromá periodika apod.).

Značnou část knihovního fondu tvoří periodika. Regionální časopisy německé, české i polské provenience (například Das Riesengebirge in Wort und Bild, Wanderer im Riesengebirge, Riesengebirgsheimat, Krkonoše - Podkrkonoší, Krkonoše - Jizerské hory, Karkonosze, Sudety) i zpravodaje vybraných měst a obcí. Mimoregionální a zahraniční periodika získává knihovna výměnou za sborník krkonošských prací Správy KRNAP Opera Corcontica, jehož distribuci zajišťuje.

Archiv KM Vrchlabí vznikal jako přirozená součást KM od jeho založení, jeho sbírky se podstatně rozrostly připojením městského muzea a zejména převzetím archivu velkostatku Vrchlabí a rodinného archivu Morzinů již v meziválečném období. Po druhé světové válce plnil do začátku 60. let dokonce funkci okresního archivu. Následně byly jeho fondy delimitovány do státních okresních a oblastních archivů, v důsledku čehož v KM Vrchlabí zůstalo torzo převážně nezpracovaných dokumentů různé povahy mající charakter sbírky dokumentace současnosti. Tyto rozmanité písemnosti však přesto vytvářejí několik kompaktnějších celků vzniklých ovšem na pertinenčním principu. Zde stojí za pozornost soubor dokumentů k osobě houslového virtuoza Karla Halíře působícího na přelomu 19. a 20. století, dále fond věnovaný dějinám lyžování, zejména pak soubor písemností původního zřizovatele muzea - Rakouského (Německého) Krkonošského spolku, na který navazují torzálně dochované písemnosti z poválečné činnosti muzea. Zajímavé informace zejména k dějinám každodennosti či mentalit lze čerpat ze souborů písemností vážících se k vrchlabským podnikatelským rodinám Schreiberových a Theerů. Nepříliš rozsáhlý avšak atraktivní je pak fond věnovaný partyzánské skupině Nikolaj či Horské službě. Hojně využívána je pak sbírka stavebních plánů.

Archiv KM Vrchlabí nemá žádné digitalizované sbírky a zpracován jen částečně formou dílčích jednoduchých soupisů. Přesto je možné studium v něm po domluvě s pracovníky muzea. Význam zdejších corcontik je limitován torzovitostí fondů. Pro oblast dějin turistiky a lyžování jsou však neopominutelná.

Knihovna je přístupná veřejnosti denně od 8 do 15 hodin, vítané je objednání předem na emailu: ohajkova@krnap.cz. Sbírkový fond se půjčuje pouze prezenčně do studovny.