Záznam Osobní jméno

Počet záznamů používajících tuto autoritu: 110

001 - ŘÍDÍCÍ ČÍSLO

• kontrolní pole: 21784

003 - IDENTIFIKÁTOR KONTROLNÍHO ČÍSLA

• kontrolní pole: CZ PrNK

005 - DATUM A ČAS POSLEDNÍHO ZPRACOVÁNÍ

• kontrolní pole: 20221030134732.0

008 - POLE PEVNÉ DÉLKY

• kontrolní pole pevné délky: 160403|n|aznnnaabn n a|a

040 ## - ZDROJ KATALOGIZACE

• Zdroj katalogizace: ABA001
• Upravovatel záznamu: PK

087 ## - TÉMA PK - třídník

• Téma PK - třídník: qw12

100 0# - OSOBNÍ JMÉNO

• Osobní jméno: Krakonoš

370 ## - SOUVISEJÍCÍ MÍSTO

• Související země: Česko
• Související země: Polsko
• Jiné související místo: Krkonoše, Česko a Polsko

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Rýbrcoul

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Rübezahl

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Liczyrzepa

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Duch Gór

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Karkonosz

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Rzepiór

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Rzepolicz

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Skarbnik

400 0# - ODKAZ VIZ OSOBA

• Osobní jméno: Duch Karkonoskich Gór

670 ## - ZDROJ NALEZENÝCH INFORMACÍ

• Zdroj nalezených informací: www (Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 12. 4. 2016

670 ## - ZDROJ NALEZENÝCH INFORMACÍ

• Zdroj nalezených informací: DNB, cit. 12. 4. 2016

670 ## - ZDROJ NALEZENÝCH INFORMACÍ

• Zdroj nalezených informací: NUKAT, cit. 12. 4. 2016

678 0# - BIOGRAFICKÁ DATA

• Bibliografické nebo historické údaje: Folklorní rozbor postavy Krakonoše prokázal značné stáří postavy; některé archetypy se již objevují v předkřesťanské, resp. starokeltské mytologii (Culhwch and Olwen, Brân Fendigeid a další, zejm. s ohledem na motivy proměny hrdiny ve zvířata, jeho aktivní podíl na tvorbě přírodních útvarů, oscilace mezi postavou obra a člověka, ambivalentní charakterové vlastnosti hrdiny) a odkazují k šamanistické kulturní vrstvě (úcta k přírodním živlům, posvátná jabloň, motiv hrdiny v hoře, smrt a znovuzrození). Zobrazení Krakonoše z Helwigovy mapy je dobově příznačným schematickým zobrazením démona a nevychází tedy z lokálních lidových představ; chaotická podstata démona je symbolicky vyjádřena složeninou různých mytologických i reálných zvířat do jediné bytosti. Starší edice jsou problematické: Praetorius v 16. století uchopil látku literárně a upravuje jí pro komerční účely do čtivé podoby, přesto rámcově, byť nutně zprostředkovaně vychází z folklorní situace. Musäova edice z 18. století, vydávaná opakovaně až dodnes, je již ryzím literárním konstruktem a z folkloru čerpá pouze inspirace; na základě rozborů těchto děl základě probíhal na počátku 20. století spor o původ Krakonoše (zda se nejedná o čistě literární výtvor). Díla inspirovaná folklorem vznikají v oné době poměrně často, a to díky první vlně zájmu o lidovou kulturu vyvolané politikou kameralismu, soustředící svůj zájem na zlepšení sociální situace ve státě obecně a v zaostalejších regionech zvláště.

678 0# - BIOGRAFICKÁ DATA

• Bibliografické nebo historické údaje: Pojmenování Krakonoš dal postavě teprve Václav Kliment Klicpera, starší pojmenování pan Johanes nebo Rübezahl. Z folklorního podání byla podchycena pověst významná pro genezi Krakonoše, osvětlující existenci útvarů známých jako Krakonošův hrob, Krakonošova krypta či Krakonošova rakev: Krakonoš býval smrtelným člověkem, který rozuměl magii, ač obávaný, pomáhal svým sousedům a znal hory jako nikdo jiný. Nejspíše se jednalo o vzdělaného mnicha – poustevníka, nejstarší zprávy o takové podobě Krakonoše ostatně hovoří. Nejstarším doloženým bydlištěm Krakonoše je Černá hora u Janských Lázní; po jeho fyzické smrti Krakonošův duch neodešel, ale přerodil se v mocného vládce hor. Zrodil se do tohoto nového a věčného života jako neviditelný duch počasí - dokázal znenadání rozvodnit horskou bystřinu - dřevaři v povodí Úpy, kteří káceli stromy v jeho hájemství, sváděli na Krakonoše bleskové povodně. Již ze 16. století pochází zmínky o tom, že tímto způsobem protrhával klausy (přehrady na plavení dřeva) a jednou, když se rozzuřil, utopil v povodni celou dřevařskou partu i s mistrem. Folklorní profil Krakonoše ostatně až do 20. století ukazuje, že východokrkonošské podání Krakonošovi přisuzuje více lidských vlastností, zatímco západokrkonošský Krakonoš je více duchem.

678 0# - BIOGRAFICKÁ DATA

• Bibliografické nebo historické údaje: Po dřevařích přišli do Krkonoš hledači drahých kamenů a horníci a Krakonoš nabývá podoby důlního ducha sídlícího v podzemí, strážce pokladů. Krakonoš na ně sesílal bouřky a chumelenice bez ohledu na roční dobu, vládl počasí, i v létě se stávalo, že v horách lidé umrzli. Horníci si začali Krakonošovy důlní duchy usmiřovat obětinami jídla. V této době (17. století) se proto Krakonoš často zjevoval v hornickém oděvu s kápí a ohnivě rudým plnovousem; v německojazyčném prostředí toto zobrazování Krakonoše přetrvalo až do 20. století. Krakonošovo bydliště se posouvá do Krakonošova revíru (Teufelsgrund) ve středních Krkonoších.

678 0# - BIOGRAFICKÁ DATA

• Bibliografické nebo historické údaje: V 18. století narostla sláva laborantů (bylinkářů a lékárníků) z okolí Karpacze. Nosili rozměrné klobouky se širokými okraji, jelikož si na ně připevňovali nasbírané byliny, bylinkářskou brašnu a v neprostupné divočině se pohybovali s pomocí dlouhé hole. Krakonoš přijal jejich podobu a udržel si ji s drobnými změnami až dodnes; touto dobou bylo za jeho sídlo považováno okolí pramenů Bílého Labe, kde je i Krakonošova zahrádka, kde údajně rostou nejvzácnější a nejléčivější byliny, např. mýtický skočec (Springwurz). Laboranti programově šířili mýty o zlém Krakonošovi, aby vystrašili a odradili možnou konkurenci od vstupu do nalezišť léčivých bylin. Uprostřed Krakonošovy zahrádky tak stojí kámen, i v létě podivně chladný, lidé i zvířata se mu vyhýbají. Označuje hrob nešťastníka, který zde byl Krakonošem zabit. Laboranti se stylizovali do polohy mystických znalců; bylinář například na trhu vyložil své zboží, nechal se před vyděšenými lidmi uštknout hadem, vypil svou medicínu a nic se mu nestalo. Že šlo o neškodného slepýše nebo užovku, tehdy mnozí lidé nepoznali a věřili, že laborant ovládá magii.

678 0# - BIOGRAFICKÁ DATA

• Bibliografické nebo historické údaje: V průběhu 18. a zejména v 19. století získává postava Krakonoše silný sociální rozměr; poctivé lidi odměňoval a pomáhal jim, nejednou jim půjčil peníze a roztrhal dlužní úpis poté, co mu chtěl chudý chalupník půjčku poctivě splatit. Dnes je tedy spíše duchem dobrým a spravedlivým. V okolí Baberhäusern (Borowice, na slezské straně hor) chudým dřevařům mnohdy za jediný den narubal tolik dřeva, kolik by oni zvládli za několik týdnů. Respekt si ale podržel, dle Krolmusa lidé z Polabí, často až od Mělníka chodili Krakonošovi obětovat černé slepice, které vypouštěli do přírody u Krakonošova zrcadla (několik jezírek u prameniště Labe na Labské louce) jako dar, aby z hor nesesílal záplavy na jejich úrodná pole. Oděv laboranta se širokým kloboukem, holí a dýmkou se během 19. století někdy u Krakonoše posouvá do podoby uniformy hajného – strážce panského lesa - stává se předmětem pytláckého folkloru, pomáhá chudým houbařům i sběračům suchého klestí. Sociální rozměr Krakonoše ještě narůstá v uměleckých interpretacích postavy druhé polovině 20. století.

678 0# - BIOGRAFICKÁ DATA

• Bibliografické nebo historické údaje: Nutno podotknout, že historické podoby Krakonoše nejsou paradigmatické, jedna druhou nikdy zcela nevytěsňuje a jedná se spíše o kumulativní proces s dobově převládajícím ikonografickým archetypem. Datace vzniku krkonošských toponym spojených s Krakonošem dle charakteru pověstí je tedy věcí rámcově možnou, leč mnohdy ošidnou.

856 ## - ELEKTRONICKÝ PŘÍSTUP

• URL adresa: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krakono%C5%A1&oldid=20493747