Krkonošské muzeum v Jilemnici
Další název: Krkonošské muzeum v Jilemnici | KMJPředmětová hesla: Ambrož, Jindřich, 1878-1955 | Feyfar, Zdenko, 1913-2001 | Vejnar, Josef, 1867-1934 | Šír, Josef, 1859-1920 | Krkonošské muzeum (Jilemnice, Česko) | muzea | vlastníci corcontikForma: mapové sbírky | muzejní sbírky Zobrazit na mapě Online zdroje: Oficiální stránka organizace | Katalog sbírek Muzeum bylo založeno v roce 1891 v souvislosti s přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Plnilo funkci městského a okresního vlastivědného muzea. Roku 1979 se stalo zařízením Správy Krkonošského národního parku v rámci komplexu Krkonošských muzeí a od roku 2013 je jeho spoluprovozovatelem opět město Jilemnice. Expozice jsou umístěny v zámku, bývalém pivovaru a zahradním domku. Vedle klasických sbírkových fondů vlastivědných muzeí, jako jsou předměty etnografického charakteru a historické dokumentace dějin města, tvoří významnou část sbírek fond věnovaný dějinám české turistiky a zejména lyžování v české části Krkonoš. Nadregionální význam má též sbírka výtvarného umění, zejména díky početně kolekci obrazů krajináře Františka Kavána. Archivní fond je tvořen zejména směsnou sbírkou charakteru dokumentace současnosti (ergo minulosti), nachází se v něm však také rozměrné osobní pozůstalosti významných regionálních osobností, jako například konzervátora ochrany přírody a památkové péče Jindřicha Ambrože. Hodnotná je též sbírka fotografií, z ní pak soubor dokumentace lidové architektury západních Krkonoš, početné kolekce fotografií Zdenko Feyfara z druhé poloviny 20. století a kolorované diapozitivy jilemnického lékaře Josefa Vejnara z počátku 20. století. Cenný je též soubor historických map a regionálních tisků v knihovně muzea, která však nemá status klasické veřejné knihovny. Množství corcontik pro 20. století ve sbírkách muzea je tedy značné a zejména pro studium určitých témat spojených zejména s turismem a zimními sporty, jakož i s dějinami umění, je tato instituce neopominutelná a v těchto konkrétních segmentech je tak význam zdejších corcontik zásadní.Bádat ve sbírkách jilemnického muzea je možné po individuální domluvě s pracovníky muzea. Zejména trojrozměrné sbírkové fondy jsou přístupné prostřednictvím online katalogu sbírek Krkonošských muzeí Správy KRNAP. Pro studium ve fondech archivní a knihovní povahy ještě digitální platformy nebyly zřízeny a k jejich studiu je nutná součinnost s jejich kurátory.
Informační fondy
Správa Krkonošského národního parku
Muzeum bylo založeno v roce 1891 v souvislosti s přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Plnilo funkci městského a okresního vlastivědného muzea. Roku 1979 se stalo zařízením Správy Krkonošského národního parku v rámci komplexu Krkonošských muzeí a od roku 2013 je jeho spoluprovozovatelem opět město Jilemnice. Expozice jsou umístěny v zámku, bývalém pivovaru a zahradním domku.
Vedle klasických sbírkových fondů vlastivědných muzeí, jako jsou předměty etnografického charakteru a historické dokumentace dějin města, tvoří významnou část sbírek fond věnovaný dějinám české turistiky a zejména lyžování v české části Krkonoš. Nadregionální význam má též sbírka výtvarného umění, zejména díky početně kolekci obrazů krajináře Františka Kavána. Archivní fond je tvořen zejména směsnou sbírkou charakteru dokumentace současnosti (ergo minulosti), nachází se v něm však také rozměrné osobní pozůstalosti významných regionálních osobností, jako například konzervátora ochrany přírody a památkové péče Jindřicha Ambrože. Hodnotná je též sbírka fotografií, z ní pak soubor dokumentace lidové architektury západních Krkonoš, početné kolekce fotografií Zdenko Feyfara z druhé poloviny 20. století a kolorované diapozitivy jilemnického lékaře Josefa Vejnara z počátku 20. století. Cenný je též soubor historických map a regionálních tisků v knihovně muzea, která však nemá status klasické veřejné knihovny.
Množství corcontik pro 20. století ve sbírkách muzea je tedy značné a zejména pro studium určitých témat spojených zejména s turismem a zimními sporty, jakož i s dějinami umění, je tato instituce neopominutelná a v těchto konkrétních segmentech je tak význam zdejších corcontik zásadní.
Bádat ve sbírkách jilemnického muzea je možné po individuální domluvě s pracovníky muzea. Zejména trojrozměrné sbírkové fondy jsou přístupné prostřednictvím online katalogu sbírek Krkonošských muzeí Správy KRNAP. Pro studium ve fondech archivní a knihovní povahy ještě digitální platformy nebyly zřízeny a k jejich studiu je nutná součinnost s jejich kurátory.
Zatím nikdo nekomentoval.