www(Svoboda fórum č. 672)

Prosper Piette (1846-1928) byl významný papírník, inovativní vynálezce a mecenáš. Jeho továrna v Maršově I patřila spolu s Labským dvorem v Hostinném k největším papírnám v Čechách. Piette proslul též svým mimořádným zájmem o sociální zabezpečení svých zaměstnanců, což také přispělo k úspěchu jeho podnikání. Mnoho energie také věnoval přetváření obce Maršova I v urbanisticky komponovaný celek. Dále se jako člen mnoha spolků věnoval rozvoji Krkonoš jako turistické oblasti. Z malé papírny v Maršově I se postupně stal významný velkoprůmyslový podnik na výrobu cigaretového a jemného papíru, který hrál významnou roli v rozvoji průmyslu v Rakousku-Uhersku. Téměř do celého světa zasahovala modrá vlaštovka se dvěma P v zobáčku, která se stala emblémem Piettových papírků. K hlavním exportním zemím patřila Anglie, Francie, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko, severské státy, Balkán a Austrálie. V oblasti sociální politiky pro zaměstnance navazoval Piette na svého otce a v mnohém ho překonal. Zvláště jeho mecenášská činnost byl na svou dobu výjimečná. Piettovi nešlo jen o to, budovat so dobré jméno, ale podařilo se mu zlepšit nejen pracovní podmínky svých zaměstnanců, ale i zpestřit a pozvednout jejich kulturní a volnočasové aktivity. Ve své továrně založil nemocenskou pokladnu pro případ nehody, úrazovou, invalidní, spořitelní, penzijní a záložní pokladnu. V roce 1880 nechal Piette, za finanční pomoci majitele sousední továrny v Maršově I Roedera postavit moderní budovu školy. Nejvýraznějším sociálním počinem Prospera a jeho první ženy Hedwig bylo založení zaměstnanecké školky a jeslí, umístěných do nové budovy obecné školy. V Maršově Piette investoval především do budování infrastruktury. Byl přesvědčen, že plnohodnotná obec musí mít kromě obecního úřadu i školu, kostel, hřbitov a místo na odpočinek. Zasadil se také o výstavbu architektonicky sladěného centra obce. Spolu s dalšími významnými osobnostmi, jmenovitě například s Guido Rotterem, stál v roce 1880 i Prosper Piette jako zakládající člen u zrodu Krkonošského spolku. Kromě materiální a finanční podpory spolku se Piette stal spolkovým zástupcem pro horní úpské údolí, zahraničí i zámoří. Dlouhá léta (1882–1928) byl člen představenstva spolku ve funkci pokladníka a za zásluhy byl jmenovaným čestným předsedou. Pomáhal v roce 1883 zřizovat Krkonošské muzeum, svými dary rozšířil základní portfolio exponátů a přispěl mnoha svazky do vznikající Krkonošské knihovny. Spolu s Rotterem se podílel na zakládání a spravování turistických ubytoven po celých Krkonoších, které zdarma sloužily mladým německým studentům. Jednu z prvních ubytoven dokonce zřídil ve své domovské obci Maršov I, kde studenty hostila nejprve škola, pak v Justův mlýn. Dále se podílel se na vzniku turistických průvodců a odporoval zimní sporty, zejména lyžování. Byl členem a spoluzakladatelem Spolku pro zimní sporty Aupatal. Zapojil se do jedné z hlavních činností Krkonošského spolku opravování stávajících a zakládání nových značených turistických cest. Jednu z nich, okružní cestu mezi Labskou boudou, Pramenem Labe, Kotlem, Pančavskými vodopády a hraničním hřebenem (severní část tzv. České zemské cesty) mu Krkonošský spolek v roce 1891 věnoval, nesla jméno Prosper-Piette-Weg.